Teplota sprchy, prádlo, vlhkost vzduchu: návyky, které pokožka těla pozná

Proč pokožka těla vnímá víc než jen kosmetiku

Tělové mléko, sprchový gel nebo balzám po koupeli si mnoho z nás vybírá s rozmyslem – čteme složení, porovnáváme textury a hledáme přípravek, který sedne našemu typu pokožky. Jenže kosmetika je s pokožkou v kontaktu jen pár minut denně. Zbytek času ji obklopuje voda, ve které se myjeme, textil, který nosíme od rána do večera i v noci, a vzduch v místnostech, kde trávíme většinu dne. Právě tyto běžné okolnosti mohou ovlivnit, jestli se vám pokožka bude zdát pohodlná, nebo napjatá a nepříjemná – a to i tehdy, když péči vybíráte pečlivě.

Pokožka těla plní především ochrannou funkci. Její nejsvrchnější, rohové vrstvě se často říká kožní bariéra a funguje trochu jako cihlová zeď: buňky představují „cihly“ a tuky mezi nimi „maltu“, která pomáhá udržet vodu uvnitř a omezit to, co by pokožku zvenčí dráždilo. Tato vrstva se neustále obnovuje a reaguje na podmínky, kterým ji vystavujeme. Horká voda a dlouhé mytí z ní mohou vyplavovat přirozené tuky, hrubší nebo málo prodyšný materiál ji může mechanicky zatěžovat a příliš suchý vzduch jí odebírá vlhkost. Nejde o nic dramatického – spíš o drobné vlivy, které se sčítají den po dni.

Týká se to celého těla, od ramen a zad přes paže a trup až po nohy a chodidla. Každá oblast přitom reaguje trochu jinak: pokožka na holeních a loktech bývá přirozeně sušší, záda a ramena jsou celý den v kontaktu s oblečením a místa, kde se tkanina tře o kůži, bývají citlivější. Proto se vyplatí dívat se na péči o tělo celistvě, ne jen jako na krém, který naneseme na jedno problematické místo.

Důležité je, že tyto návyky nejsou otázkou jedné sezóny. Teplou sprchu si dopřáváme po sportu v létě stejně jako za chladných večerů, oblečení nosíme každý den a suchý i příliš vlhký vzduch nás může potkat kdykoli během roku – v klimatizované kanceláři, v autě nebo v zapařené koupelně. Malé úpravy každodenních zvyklostí tak mají smysl po celý rok, ne až ve chvíli, kdy pokožka začne dávat najevo nepohodlí.

Zároveň platí, že návyky kosmetiku nenahrazují, ale doplňují. Ani dobře nastavená teplota vody nevyrovná chybějící hydrataci a ani kvalitní tělové mléko nemusí stačit, pokud pokožku každý den zatěžuje dlouhé horké mytí nebo dráždivý textil. Smysl dávají hlavně dohromady: šetrné zvyklosti pomáhají kožní bariéru chránit a péče jí dodává to, co potřebuje.

Ať už máte pokožku normální, citlivou nebo spíše sušší, v dalších částech najdete jednoduché úpravy, které zvládnete bez velkých změn. Nemusíte kvůli nim přestavovat celou rutinu – často stačí upravit, jak se sprchujete, jak perete prádlo nebo jak větráte. Pokud vás pokožka trápí dlouhodobě nebo je výrazně podrážděná, poraďte se s dermatologem.

Od sprchy po ručník: teplota vody, délka mytí, způsob sušení

Sprcha patří k nejběžnějším chvílím dne, a právě proto se v ní snadno skrývají drobnosti, které pokožka celého těla pozná. Nejde o složité rituály – stačí projít mytí krok za krokem a u každého kroku se na chvíli zastavit.

Horká voda je lákavá, zvlášť po náročném dni. Pokožku ale připravuje o část přirozených lipidů, které tvoří její ochrannou vrstvu, a po osušení se pak snáz ozve pocit pnutí nebo svědění. Šetrnější volbou je vlažná voda – taková, která je příjemná, ale nepálí a pokožka po ní nezčervená. Pokud máte rádi teplejší sprchu, zkuste teplotu alespoň ke konci mytí postupně ztlumit.

Podobně je to s délkou sprchování. Čím déle je pokožka vystavená vodě a mycímu přípravku, tím více lipidů se z ní vyplavuje. Pro běžnou hygienu obvykle stačí několik minut. Dlouhé horké sprchy a koupele si můžete nechat jako občasnou chvíli pro relaxaci, ne jako každodenní zvyk.

Pozornost si zaslouží i samotný mycí přípravek. Klasické tuhé mýdlo bývá zásaditější a u sušší či citlivější pokožky může zanechat pocit vysušení. Šetrnější alternativou je jemný sprchový gel s mírnějšími mycími látkami, případně sprchový olej, který se při kontaktu s vodou promění v lehkou emulzi a po opláchnutí nezanechává pocit staženosti. Mycí přípravek dávkujte střídmě – nejvíc ho potřebují místa, kde se drží pot, tedy podpaží, třísla a chodidla, zbytek těla obvykle stačí lehce umýt a důkladně opláchnout.

Druhá polovina celé rutiny se odehrává s ručníkem a i tady rozhodují detaily:

• Poklepávejte, nedrhněte. Prudké tření ručníkem pokožku zbytečně mechanicky zatěžuje, zvlášť pokud je citlivější. Stačí ručník k tělu přiložit a vodu jemně odsát poklepáním.
• Ručníky pravidelně měňte. Vlhká tkanina je příjemným prostředím pro mikroorganismy. Po každém použití ručník rozprostřete, aby rychle vyschl, a po několika použitích ho vyměňte za čistý.
• Každý svůj ručník. Sdílením ručníku se mikroorganismy snadno přenášejí z jednoho člověka na druhého. Vlastní ručník pro každého člena domácnosti, třeba barevně odlišený, je jednoduchý návyk, který hygienu v koupelně usnadní.

Na závěr přichází chvíle, kterou je škoda promeškat. Těsně po osušení, kdy je pokožka ještě mírně vlhká, je vhodný okamžik pro nanesení tělové péče – mléka, krému či balzámu. Přípravek se v tu chvíli dobře roztírá a pomáhá udržet v pokožce vláhu, kterou jí sprcha dodala. Nemusíte se proto do posledního místa vysoušet dosucha. Pokud tělovou péči nanesete během několika minut po sprše, dáte jí příležitost odvést svou práci co nejlépe.

Materiál prádla, praní, aviváž: textil na pokožce celý den

Kosmetiku nanášíte na tělo jen několikrát denně, s textilem je ale vaše pokožka v kontaktu prakticky nepřetržitě – přes den v oblečení, v noci v pyžamu a v ložním prádle. Proto stojí za to podívat se, z čeho je vaše prádlo vyrobené, jak sedí a čím ho perete.

Materiál a střih. Bavlna a len patří mezi prodyšné přírodní materiály, které dobře sají vlhkost. Hodí se zejména na spodní prádlo a oblečení, které nosíte přímo na těle celý den. Syntetické tkaniny, jako je polyester nebo polyamid, rychle schnou a drží tvar, bývají ale méně prodyšné, a pod nimi se tak snáze hromadí teplo a pot. Pokud máte citlivou nebo sušší pokožku, vyplatí se na každodenní nošení vybírat přírodní materiály či směsi s vyšším podílem bavlny.

Stejně důležitý je i střih. Příliš těsné oblečení, úzké gumy a hrubé švy se o pokožku neustále třou – v pase, na bocích, v podpaží nebo na vnitřní straně stehen. Opakované tření může pokožku zarudnout, zdrsnit nebo podráždit. Pokud si na některém místě všímáte otlaků, zkuste volnější střih, ploché švy nebo prádlo bez cedulek.

Praní bez zbytečných zbytků. Část toho, čím prádlo perete, na vláknech zůstává a s pokožkou pak přichází do styku celý den. Několik zásad, které se vyplatí dodržovat:

• Dávkujte podle návodu. Víc pracího prostředku neznamená čistší prádlo – přebytek se hůře vymáchá a jeho zbytky mohou citlivou pokožku dráždit. Řiďte se doporučením výrobce, tvrdostí vody a mírou zašpinění.
• Dopřejte prádlu důkladné máchání. U spodního a ložního prádla se vyplatí zapnout máchání navíc, pokud ho vaše pračka nabízí.
• S aviváží střídmě. Aviváž prádlo změkčí, ale zanechává na vláknech tenkou vrstvu. Při citlivé pokožce zvažte menší dávku, nebo ji vynechte úplně.
• Parfémované přísady s rozmyslem. Vonné perličky a silně parfémované prací prostředky potěší nos, pokožce ale nic nepřinášejí. Pokud jste citliví, sáhněte raději po variantách bez parfemace.
• Nové prádlo nejdřív vyperte. Nové oblečení i povlečení může po výrobě a skladování nést zbytky barviv, textilních úprav nebo prachu.

Sportovní oblečení a pyžama. Funkční sportovní oblečení bývá upnuté a z umělých vláken a při pohybu se v něm zpotíte – kombinace tepla, vlhkosti a tření pokožce dlouhodobě nesvědčí. Po tréninku se proto vyplatí převléknout se co nejdříve do suchého a propocené kusy nenechávat ležet v tašce, ale rovnou je vyprat, ideálně naruby. Aviváž funkčním materiálům často škodí, protože zhoršuje jejich schopnost odvádět vlhkost – řiďte se údaji na štítku.

Pyžamo a ložní prádlo jsou s pokožkou ve styku i sedm nebo osm hodin v kuse a během noci do nich přirozeně přechází pot i kožní maz. Volné pyžamo z bavlny nebo lnu netlačí a nechá pokožku v noci volně dýchat. Pyžamo měňte po několika nocích a povlečení perte pravidelně, třeba jednou za jeden až dva týdny. Pokud před spaním nanášíte tělové mléko či balzám, dejte mu pár minut na vstřebání, aby zůstal na pokožce, a ne na látce.

Vlhkost vzduchu po celý rok: koupelna, ložnice, klimatizace

Vzduch, který vás obklopuje, se pokožky dotýká bez přestávky – ráno v koupelně, přes den v kanceláři nebo v autě i v noci v ložnici. Když je příliš suchý, voda se z povrchu kůže odpařuje rychleji a pokožka celého těla se pak může zdát napjatá, hrubší na dotek nebo náchylnější ke svědění. Ani opačný extrém jí neprospívá: dlouhodobě vlhký a nevětraný vzduch podporuje zapařování v místech, kde se kůže dotýká oblečení nebo lůžkovin, a v bytě vytváří podmínky pro plísně. Pro obytné prostory se obvykle uvádí jako příjemná relativní vlhkost zhruba mezi 40 a 60 %.

Nejde přitom o jedno roční období. Suchý vzduch dokáže v létě vytvořit klimatizace, přebytek vlhkosti zase vzniká po každé sprše nebo při sušení prádla v bytě – a obojí se opakuje bez ohledu na kalendář.

Klimatizace doma, v kanceláři i v autě. Klimatizace vzduch ochlazuje a zároveň z něj odebírá vlhkost, takže pokožka se může v klimatizované místnosti cítit sušší i uprostřed léta. Pomáhá nesedět ani nespát přímo v proudu vzduchu z výdechu a nenastavovat teplotu zbytečně nízko. V kanceláři nastavení často ovlivnit nemůžete, umístění svého místa ale obvykle ano – stačí, když proud vzduchu nemíří přímo na vás. V autě nasměrujte výdechy mimo ruce, krk a nohy a na delší cestě občas krátce vyvětrejte.

Zapařená koupelna. Po sprše bývá vlhkost v koupelně velmi vysoká a pára se sráží na stěnách, zrcadle i textiliích. Mírně vlhké prostředí je při péči po koupeli příjemné, dlouhodobě zapařený prostor ale ideální není – ručníky a koupelnové předložky v něm hůře schnou a na vlhkých textiliích se lépe daří mikroorganismům. Po sprše proto zapněte odsávání nebo otevřete okno a dveře nechte pootevřené, aby vlhkost mohla odejít.

Ložnice. V ložnici trávíte zhruba třetinu dne, a tak se tady kvalita vzduchu projeví nejvíc. Krátké, ale vydatné vyvětrání před spaním vymění vzduch rychleji a účinněji než okno nechané celý den na ventilačku. Pokud v ložnici sušíte prádlo, vlhkost se snadno zvedne nad doporučené hodnoty, s klimatizací naopak klesá. Lůžkoviny je dobré ráno nechat chvíli odkryté, aby vyschly.

Odhadovat vlhkost podle pocitu je ošidné, proto se vyplatí několik jednoduchých kroků:

• Vlhkoměr – malý digitální vlhkoměr, často v kombinaci s teploměrem, ukáže, jak na tom jednotlivé místnosti skutečně jsou. Postavte ho mimo okno, zdroje tepla a koupelnovou páru a sledujte hodnoty několik dní v různou denní dobu.
• Pravidelné větrání – několikrát denně krátce a naplno vyvětrat je jednoduchý návyk, který odvádí přebytečnou vlhkost a přivádí čerstvý vzduch. Hodí se hlavně ráno, po vaření, po sprše a před spaním.
• Zvlhčovač – smysl může dávat tehdy, když vlhkoměr dlouhodobě ukazuje nízké hodnoty, například v klimatizované ložnici nebo kanceláři. Je potřeba ho pravidelně čistit podle pokynů výrobce a vlhkost hlídat, aby nepřesáhla doporučené rozmezí.
• Odvlhčení – pokud jsou hodnoty naopak trvale vysoké a na oknech se sráží voda, pomůže častější větrání, odsávání v koupelně, sušení prádla mimo obytné místnosti, případně odvlhčovač.

Úprava vlhkosti vzduchu tělovou péči nenahrazuje, vytváří pro ni ale lepší podmínky. Když pokožka nemusí celý den čelit vysušujícímu proudu vzduchu ani zapařenému prostředí, cítí se pohodlněji a kosmetika, kterou běžně používáte, na tyto návyky přirozeně navazuje.

Jak sladit každodenní návyky se stávající péčí

Na závěr dobrá zpráva: žádný z popsaných návyků nevyžaduje přestavbu koupelny ani nový šatník. Většinu z nich zvládnete zařadit do běžného dne postupně, jednu drobnou změnu po druhé. Navzájem se doplňují, a pokožka celého těla z nich proto těží nejvíc tehdy, když na ně plynule naváže tělová kosmetika, kterou už doma máte.

Krátký přehled pro každý den

• Ve sprše: vlažná voda, kratší mytí a jemný mycí přípravek místo klasického mýdla.
• Po sprše: ručník spíše přiložit a poklepat než třít, péči nanést na ještě mírně vlhkou pokožku.
• V šatníku: prodyšné materiály tam, kde textil přiléhá k tělu nejdéle, střídmé dávkování pracího prostředku a aviváže, důkladné máchání.
• V prostředí: občas zkontrolovat vlhkost vzduchu, pravidelně větrat a dbát na to, aby klimatizace nefoukala přímo na vás.

Jak na návyky navázat tělovou péčí

Péče o tělo má během dne dva přirozené okamžiky. Prvním je samotné mytí. Pokud máte pocit, že pokožka po sprše táhne, zkuste místo výrazně pěnivého gelu sprchový olej nebo jemný mycí přípravek určený pro citlivou pokožku. Takové přípravky obvykle čistí šetrněji a s vlažnou vodou tvoří sehranou dvojici. V kategorii Péče o tělo najdete například sprchový olej Bioderma Atoderm Huile de Douche nebo mycí olej z řady Uriage Xémose.

Druhým okamžikem jsou první minuty po osušení. Na mírně vlhkou pokožku naneste tělové mléko nebo výživný balzám – obvykle se rozetře snáz a pokožka ho dobře přijme. Bohatší texturu nabízí třeba Bioderma Atoderm PP Baume nebo CeraVe Intensive Moisturizing Cream, lehčí tělová mléka se hodí na dny, kdy nechcete na kůži cítit žádný film. Nemusíte přitom kupovat nic nového: pokud vám stávající přípravky vyhovují, často stačí změnit jen to, kdy a jak je používáte.

Tipy podle typu pokožky

• Normální pokožka: většinou si vystačí se základní rutinou – jemný mycí gel, lehké tělové mléko a návyky popsané výše. Bohatší péči si nechte na dny, kdy pokožka působí sušší, třeba po delším pobytu v klimatizovaném prostředí nebo po sportu.
• Citlivá pokožka: vyplatí se sáhnout po přípravcích bez parfemace nebo s jednodušším složením a nové výrobky zkoušet postupně, jeden po druhém. Stejně opatrně přistupujte i k novým pracím prostředkům a aviváži – snáz pak poznáte, co vám nesedí.
• Sušší pokožka: kombinace sprchového oleje a výživného balzámu je pro ni přirozenou volbou. Pomůže, když péči nanesete po každém mytí, ne jen občas, a když budete hlídat i vlhkost vzduchu v místnostech, kde trávíte nejvíc času.

Pokud vás některá místa na těle trápí dlouhodobě – svědí, olupují se nebo jsou zarudlá – a úprava návyků ani péče nepomáhá, je na místě poradit se s dermatologem. Kosmetika a dobré zvyky se navzájem doplňují, lékařskou péči ale nenahradí. Nemusíte začínat vším najednou: vyberte si jeden návyk, který vám dává největší smysl, a další přidávejte postupně podle toho, jak na něj vaše pokožka reaguje.