Střihy, které řídnoucím vlasům opticky dodají hustotu

Jak střih dokáže řídnoucím vlasům dodat dojem hustoty

Když vlasy začnou řídnout nebo jsou od přírody jemné, mnoho lidí zvolí zdánlivě nejbezpečnější cestu – nechat je růst a doufat, že délka vynahradí chybějící objem. Ve skutečnosti to často funguje přesně naopak. Dobře zvolený střih umí řidším vlasům opticky přidat plnost, a to bez složitého ranního stylingu. Ať už vás trápí zplihlé konce, nebo prosvítající temeno, princip, na kterém stojí plněji působící účes, je překvapivě jednoduchý.

Proč řidší vlasy působí ploše. Jemný vlas má menší průměr a jeho vlastní hmotnost ho snadno stáhne dolů. Čím jsou vlasy delší, tím víc je váha táhne k hlavě, u kořínků se nenadzvednou a účes přilehne k lebce. Výsledkem je dojem plochosti, i když je vlasů na hlavě pořád dost. Jemné vlasy se navíc rády spojují do tenkých pramínků, mezi nimiž se otevírají mezery.

Roli hraje kontrast s pokožkou hlavy. Oko vnímá hustotu hlavně podle toho, kolik pokožky mezi vlasy zahlédne. Výrazný kontrast mezi barvou vlasů a pokožkou – typicky tmavé vlasy na světlé pleti – promění každou mezeru ve viditelnou linii. Proto mohou stejně husté vlasy u jednoho člověka působit plně a u druhého prořídle. Střih tento kontrast sám nezmění, dokáže ale vlasy rozložit tak, aby pokožku zakrývaly rovnoměrněji a mezery se neotevíraly na nejviditelnějších místech.

Dojem hustoty se obvykle láme na dvou místech:

• Konce – u delších vlasů se směrem dolů přirozeně ztenčují, protože ne všechny vlasy dorostou do stejné délky a konce se časem třepí. Řídké, průsvitné konce pak opticky stahují celý účes a prozrazují, že vlasů je méně.
• Temeno – oblast, na kterou se díváme shora, v zrcadle i na fotografiích. Pokud se tu vlasy rozestupují, působí řidší celý účes, i když po stranách hustoty nechybí.

Pro ženy i muže platí stejný princip. Ať jde o delší vlasy, mikádo, nebo krátký pánský střih, plnějšímu vzhledu pomáhají tři věci: méně zátěže, víc struktury a promyšlená linie. Méně zátěže znamená vlasy, které nejsou zbytečně dlouhé ani obtížené těžkou kosmetikou, takže se u kořínků snáze zvednou. Struktura přináší pohyb a drobnou nepravidelnost, díky níž se prameny nerozpadají do plochých pruhů. A promyšlená linie – tedy tvar konců a obrys účesu – dává vlasům zřetelný okraj, který oko čte jako hustotu.

Článek se drží vzhledu a každodenní péče, nikoli příčin řídnutí. Pokud vás znepokojuje, že vlasů rychle ubývá, je na místě poradit se s lékařem. Tady se soustředíme na to, co zvládnou nůžky v rukou kadeřníka či holiče a pár jednoduchých návyků doma.

Délka, tupé konce, lehké vrstvy – základ plnějšího střihu

Ať už vlasy řídnou postupně s věkem, nebo jsou od přírody jemné, platí jednoduché pravidlo: čím menší váhu musí vlasy nést, tím víc objemu si udrží. Dobře zvolený střih proto začíná délkou a pokračuje tím, jak kadeřník zakončí konce.

Ženy: kratší a střední délky

Nejvděčnější bývají střihy, které končí někde mezi bradou a ramenem. Kratší vlasy jsou lehčí, u kořínků se tolik nezplošťují a konce nepůsobí průsvitně.

• Bob – rovný nebo mírně zešikmený střih v úrovni brady. Tupě střižená linie vytváří dojem husté, kompaktní hrany. Tip pro kadeřníka: „Chtěla bych bob po bradu s tupými konci, bez prostříhávání.“
• Lob – prodloužený bob končící nad ramenem. Hodí se, pokud se nechcete úplně loučit s délkou. Tip: „Lob nad ramena, konce rovně, jen pár jemných vrstev kolem obličeje.“
• Pixie – krátký střih, u kterého kadeřník nechává delší vlasy na temeni, aby šly nadzvednout prsty. Tip: „Pixie s delším vrškem, který půjde načechrat, a kratšími boky.“

Tupé konce znamenají, že kadeřník stříhá nůžkami rovně napříč pramenem, nikoli do špičky nebo břitvou. Hmota vlasů tak zůstává pohromadě a spodní linie působí plněji.

Kdy pomohou vrstvy a čemu se vyhnout

Jemné vrstvy kolem obličeje dodají účesu pohyb a orámují tvář, aniž by ubraly hmotu zbytku vlasů. Uplatní se hlavně u lobu a delšího bobu, pokud vlasy nejsou výrazně řídké po celé hlavě. Méně vhodné je naopak výrazné prostříhávání (efilace) a stupňování v celé délce – každá odebraná vrstva ubere z hustoty, kterou se snažíte zdůraznit. Opatrnost se vyplácí i u dlouhých délek: vlasy vlastní váhou stahují účes dolů, temeno pak působí ploše a konce řídce.

Muži: kratší strany, textura nahoře

U mužů se jako nejpraktičtější ukazuje zmírnit kontrast mezi řidšími partiemi a zbytkem hlavy. Když jsou boky a zátylek kratší, vršek ve srovnání s nimi nepůsobí tak řídce.

• Krátký střih s texturou na temeni – vršek o něco delší, zastřižený tak, aby se dal rozčechrat a nepřiléhal k pokožce. Tip pro holiče: „Vršek kolem tří centimetrů s texturou, strany kratší, ale bez velkého skoku v délce.“
• Crop s rozcuchaným vrškem – vlasy na temeni sčesané dopředu, často s krátkou rovnou linií nad čelem, která zjemní ustupující vlasovou linii. Tip: „Crop s texturovaným vrškem sčesaným dopředu, vepředu krátce a rovně.“
• Kratší strany s plynulým přechodem – postupné zkracování bez ostrého předělu, díky kterému hlava působí vyváženě. Tip: „Strany kratší s plynulým přechodem, žádný ostrý skok pod delším vrškem.“

Ať už sedíte u kadeřnice, nebo u holiče, vyplatí se hned na začátku říct, že vlasy řídnou a chcete je opticky zahustit. Zkušený kadeřník podle toho upraví techniku stříhání i výslednou délku.

Pěšinka, ofina, barva – drobnosti, které mění celkový dojem

Ne vždy je potřeba měnit délku. O dojmu hustoty často rozhodují detaily, kterých si na první pohled nevšimnete: kde vlasy dělíte, jak padají kolem obličeje a jakou barvu mají u kořínků. Právě tyto drobnosti můžete upravit doma nebo při příští návštěvě kadeřníka, aniž byste se museli loučit se střihem, na který jste zvyklí.

Pěšinka je místo, kde je pokožka hlavy vidět nejvíc. Pokud vlasy roky dělíte na stejnou stranu, mají ve směru sčesávání tendenci ležet naplocho a linie mezi nimi se postupně rozšiřuje. Zkuste pěšinku přesunout na opačnou stranu – vlasy se u kořínků přirozeně zvednou, protože se přetáčejí proti zaběhnutému směru, a temeno hned působí plněji. Podobně funguje i posun o pár centimetrů od středu: rovná pěšinka přesně uprostřed hlavy řidší partie spíše odhalí.

Ještě nenápadnější je cik-cak pěšinka. Místo jedné rovné čáry vlasy rozdělíte koncem hřebenu v lehkých zubech, takže se prameny z obou stran do sebe zaklesnou a souvislá světlá linie pokožky zmizí. Nemusí být ostrá ani pravidelná – čím volněji ji vedete, tím přirozeněji vypadá. Hodí se hlavně do vlasů po ramena a delších, u krátkých střihů postačí pěšinku jen rozcuchat prsty.

Ofina je dalším pomocníkem. Lehká, prostříhaná ofina nebo delší přední prameny stažené do strany zakryjí linii čela a spánků, kde vlasy u mnoha lidí řídnou jako první. Oko při pohledu na obličej sleduje především přední partie – když je tam objem, celek působí bohatěji. Vyhněte se ale husté, těžké ofině střižené do rovna: na jemných vlasech na ni spotřebujete příliš mnoho vlasů a zbytek pak vypadá ještě řidší. Muži mohou podobného efektu dosáhnout delšími vlasy nahoře, které se volně sčešou dopředu nebo do strany.

Druhou velkou kapitolou je barva. Řídnoucí vlasy nejvíc prozrazuje kontrast mezi barvou vlasu a pokožkou hlavy – čím menší rozdíl, tím méně je prosvítání vidět. Proto se vyplatí uvažovat o odstínech, které se tónem pokožce blíží: o světlejších teplých hnědých, karamelových nebo medových tónech, u světlé pleti i o jemné blond. Nemusí jít o radikální změnu, často stačí dosavadní barvu zesvětlit o jeden či dva tóny.

Naopak příliš tmavá jednolitá barva, typicky modročerná nebo velmi tmavě hnědá, vytvoří proti světlé pokožce ostrý kontrast. Každá pěšinka a každé řidší místo na temeni pak vystoupí do popředí. Pokud máte tmavé vlasy přirozeně, nemusíte se jich vzdávat – pomůže jim ale trochu světla a hloubky.

Právě tady se uplatní jemné melíry a vícetónové barvení. Několik blízkých odstínů vedle sebe vytváří iluzi hloubky: světlejší prameny opticky vystupují dopředu, tmavší ustupují a hlava působí, jako by vlasů bylo víc. Při objednávání u kadeřníka se vyplatí požádat o tenké, rozptýlené prameny místo širokých pruhů a o měkký přechod u kořínků, aby odrůstání nevytvářelo výraznou linii.

Mezi návštěvami salonu si barvu můžete udržet šetrným tónováním. Tónovací šampony a kondicionéry s pigmentem osvěží odstín, potlačí nežádoucí žluté nebo měděné tóny a dodají vlasům lesk. Zařadíte je jednoduše do běžného mytí, třeba jednou za týden místo obvyklého šamponu. Pro odbarvené a melírované vlasy jsou určené fialové varianty, které neutralizují žlutý nádech. U jemných vlasů volte spíše lehčí přípravky a dávkujte je střídmě, aby vlasy zůstaly vzdušné.

Šetrné kartáče, hřebeny – jak česat řídnoucí vlasy bez lámání

Když jsou vlasy jemné a řidší, každý zlomený nebo zbytečně vytržený vlas je vidět víc než u husté hřívy. Velkou část této ztráty přitom nemá na svědomí střih ani kosmetika, ale obyčejné česání. Tvrdý kartáč, spěch po ránu nebo rozčesávání mokrých vlasů silou dokážou délky postupně roztřepit a konce ztenčit – a právě ty pak působí řídce. Dobrá zpráva je, že tady máte situaci plně v rukou: stačí vhodná pomůcka a pár návyků.

Pro jemné vlasy se hodí kartáče s pružnými štětinami, které se při kontaktu s uzlíkem ohnou, místo aby za vlas zatáhly. Výrobci je často označují jako kartáče pro jemné, křehké nebo oslabené vlasy a mívají štětiny různé délky, jež zacuchaná místa uvolňují postupně po vrstvách. Při výběru se vyplatí sledovat tyto vlastnosti:

• Měkké a ohebné štětiny – vlasem netahají silou, ale postupně ho uvolňují.
• Zakulacené konce štětin – jsou šetrnější k vlasu i k pokožce hlavy, což ocení hlavně ti, komu na temeni nebo v pěšince prosvítá pokožka.
• Tvar, který dobře padne do ruky – při česání tak máte lepší kontrolu nad tahem.

Kartáče s tvrdými štětinami nebo s ostrými hroty bez kuliček na koncích nechte raději stranou. Na jemných vlasech snadno vytvoří statickou elektřinu a při každém zaseknutí působí na vlas zbytečně velkou silou.

Hřeben se širokými zuby je nenápadný, ale velmi užitečný pomocník. Mezi řídce rozmístěnými zuby projdou prameny bez většího tření, takže se hodí hlavně na první rozčesání po mytí nebo k rozprostření kondicionéru po délkách. Vybírejte hřeben s hladkými, dobře zabroušenými zuby bez ostrých otřepů – i drobná nerovnost dokáže povrch vlasu narušovat při každém tahu. Jemný hřeben s hustými zuby si pak nechte jen na vytvoření pěšinky.

Samostatnou skupinou jsou rozčesávací kartáče do mokrých vlasů. Jsou navržené tak, aby si poradily s vlasy hned po mytí, často mají otevřenou konstrukci, ze které rychle odteče voda, a štětiny s větší pružností. Pokud jsou určené výslovně pro jemné a křehké vlasy, bývají ještě o něco poddajnější než běžné rozčesávací kartáče.

Proč mokré vlasy potřebují zvláštní ohleduplnost? Vlas po namočení nasaje vodu, změkne a snadno se natáhne – při větším tahu se proto láme dříve než v suchém stavu. Mokré prameny se navíc k sobě lepí a vytvářejí uzlíky. Proto je dobré vlasy po umytí nejdřív jemně vymačkat do ručníku, nikoli jimi třít, a česat je až ve chvíli, kdy z nich nekape voda.

Samotné rozčesávání pak zvládnete v několika krocích:

1. Rozdělte vlasy na menší úseky. U delších délek stačí dva až čtyři prameny, krátký střih projdete po částech kolem hlavy.
2. Začněte u konců. Pramen přidržte v dlani zhruba v polovině délky, aby se tah nepřenášel až ke kořínkům, a rozčešte nejdřív posledních pár centimetrů.
3. Postupujte směrem nahoru. Jakmile jsou konce hladké, posuňte se výš a pokračujte kratšími tahy, dokud nedojdete ke kořínkům.
4. U uzlíku zpomalte. Místo síly zkuste uzel povolit prsty nebo několika krátkými tahy z různých stran.
5. Nakonec projeďte celou délku. Až když kartáč volně klouže od kořínků ke konečkům, je rozčesávání hotové.

Pomůže i pár drobností navíc. Kartáč a hřeben pravidelně čistěte od zachycených vlasů a zbytků stylingových přípravků, aby se štětiny neslepovaly. Nečešte vlasy zbytečně často – na běžné upravení většinou stačí ráno a večer. A pokud si vlasy stahujete, sáhněte po měkkých gumičkách bez kovových spojů, které při sundávání netrhají.

Domácí péče, která vlasy nezatíží – lehká kosmetika, jednoduchý styling

I sebelépe zvolený střih ztratí svůj efekt, pokud vlasy hned po umytí splasknou pod vrstvou husté péče. U jemných a řídnoucích vlasů proto platí jednoduché pravidlo: méně je víc. Lehčí textury, cílené nanášení a pár minut navíc při sušení často udělají pro dojem plnosti víc než celá police přípravků.

Lehký šampon a kondicionér jen do délek. Při výběru šamponu se vyplatí sáhnout po řadách označených jako objemové nebo určené pro jemné vlasy. Bývají formulované tak, aby vlasy důkladně umyly a nezanechávaly na nich těžký film. Šampon zaměřte hlavně na pokožku hlavy a kořínky – pěna, která při oplachování stéká, délky umyje dostatečně. Kondicionér naopak ke kořínkům nepatří. Naneste ho od poloviny délky ke konečkům, nechte krátce působit a důkladně opláchněte. Pokud máte pocit, že vlasy zatěžuje i lehký kondicionér, zkuste bezoplachový sprej, který stačí jemně rozprášit do konců. Výživné masky a oleje zařazujte spíš střídmě, například jednou týdně a opět jen do délek.

Objemové pěny a spreje ke kořínkům. Stylingové přípravky pro objem pracují nejlépe na vlhkých vlasech. Po umytí vlasy nejdřív jemně vymačkejte do ručníku – netřete je, mokrá vlákna jsou křehčí. Pak vlasy rozdělte na několik pěšinek a pěnu nebo sprej naneste přímo ke kořínkům, nikoli do délek. Začněte menší dávkou, přidat můžete vždycky, zatímco přebytek vlasy slepí a efekt obrátí.

• Při přirozeném schnutí vlasy u kořínků občas nadzvedněte prsty, aby nepřilehly k hlavě.
• Nechte je chvíli schnout v opačném směru, než je běžně nosíte – po návratu do původní polohy působí účes vyšší.
• Pomůže také chvíli schnout s hlavou skloněnou dolů a vlasy přitom prsty lehce načechrávat.

Pravidelné zastřihávání konců je u řídnoucích vlasů důležitější, než se může zdát. Roztřepené a zeslabené konečky dělají délky průsvitnými a celý účes pak působí řidší. Zastřižení zhruba každých šest až osm týdnů udrží konce tupé a zároveň zachová tvar střihu, který jste s kadeřníkem nebo holičem zvolili. Mezitím konce šetřete – nepřetěžujte je pevnými gumičkami a na noc je nesvazujte natěsno.

Jednoduchý styling na každý den nemusí zabrat víc než pár minut. Na krátké vlasy – u žen i u mužů – stačí rozetřít mezi dlaněmi malé množství lehké pasty nebo texturizačního spreje a prsty vlasy u kořínků nadzvednout a rozcuchat. Matné textury u jemných vlasů obvykle působí přirozeněji než lesklé gely, které vlasy slepí do pramínků. U delších vlasů se osvědčil volný cop zapletený na noc do mírně vlhkých vlasů – ráno po rozpletení získáte jemnou vlnu bez jakéhokoli nahřívání. Na závěr můžete ke kořínkům nastříkat lehký lak z větší vzdálenosti, aby tvar vydržel a vlasy zůstaly pohyblivé.

Pokud si chcete domácí rutinu sestavit, v naší nabídce vlasové kosmetiky najdete objemové stylingové spreje ke kořínkům, například Schwarzkopf Professional Osis+ Volume Up nebo Kevin Murphy Anti.Gravity.Spray, a také lehkou bezoplachovou péči, která konečkům dodá hebkost a délky nezatíží. Vybírejte podle délky vlasů a podle toho, kolik času chcete ráno stylingu věnovat – i jednoduchá rutina se dvěma až třemi přípravky pomůže, aby účes po střihu působil plnější a upravený.