Pět podob drdolu – od nedbalého po hladký baletní

Jeden drdol, pět podob – čím se od sebe liší

Drdol má mezi účesy zvláštní postavení. Základní princip zvládnete za pár minut a nepotřebujete k němu kadeřnickou zručnost – přesto vypadá pokaždé jinak. Ráno z něj uděláte rychlý uzel do práce, večer hladký účes ke společenským šatům. Rozdíl mezi jednotlivými podobami přitom nedělá složitá technika, ale tři vlastnosti, které si můžete vědomě nastavit.

Tři vlastnosti, které rozhodují o výsledku

Ať už míříte k ležérnímu účesu na běžný den, nebo k precizně vyčesanému drdolu na svatbu, pohybujete se vždy po stejných třech osách:

• Míra hladkosti. Na jednom konci stojí záměrně rozvolněný účes, u kterého vyčnívající prameny patří k věci. Na druhém hladký povrch bez jediného odstávajícího vlasu, který si vyžádá čas, hřeben a fixaci. Většina variant leží někde mezi tím.
• Výška posazení. Drdol nízko v týlu působí klidně a formálně, uzel vysoko na temeni naopak dynamicky a mladistvě. Střední poloha zhruba v úrovni uší je nejuniverzálnější a obvykle se s ní pracuje nejsnáze.
• Objem. Kompaktní, pevně stočený drdol vypadá upraveně, u jemných vlasů ale může působit drobně. Nadýchaný tvar získáte vytažením pramenů z hotového uzlu nebo vycpávkou schovanou pod ním.

Když si tyto tři veličiny představíte jako posuvníky, hned je jasné, proč se pět podob drdolu od sebe tolik liší, i když je spojuje stejný základ. Nedbalý účes má hladkost nízko a objem vysoko, baletní drdol přesně naopak. Podle toho se pak liší i příprava vlasů a množství fixace, které budete potřebovat.

Co si připravit, než začnete

Dobrá zpráva je, že výbava je u všech pěti podob stejná. Vystačíte si s několika drobnostmi, které pořídíte jednou a vydrží vám roky:

• Gumičky. Tenké silikonové na zajištění konečků a jedna silnější textilní na samotný culík. Vybírejte takové bez kovové spojky, o kterou se vlasy zbytečně lámou.
• Vlásenky a sponky. Klasické vlásenky drží jednotlivé prameny, delší vlnité vlásenky pak celý objem drdolu. Barvu volte co nejblíže vaší barvě vlasů, aby v účesu zanikly.
• Hřeben s hustými zuby. Slouží k uhlazení povrchu a k jemnému načechrání kořínků; špičatá rukojeť se hodí na přesné rozdělení pěšinek.
• Kartáč na rozčesání. Vlasy je potřeba mít před stylingem dokonale rozčesané, jinak se uzel stočí nerovnoměrně a účes drží hůř.
• Produkt pro přípravu vlasů. Podle cílového výsledku sáhnete po tužidle, texturačním spreji nebo laku na vlasy. Hladší varianty ocení navíc kapku vlasového oleje nebo séra na uhlazení odstávajících vlásků.

Volitelně se hodí ještě vlasová síťka a kruhová vycpávka. Obojí pomáhá držet pravidelný tvar bez ohledu na délku a hustotu vlasů, takže se hodí hlavně tehdy, když potřebujete, aby účes vydržel několik hodin beze změny.

A poslední věc, která bývá největším překvapením: čerstvě umyté vlasy jsou pro drdol ta nejméně vděčná varianta. Hned po mytí je vlas hladký, lehký a kluzký, prameny se mezi sebou nedrží a účes se začne uvolňovat dřív, než dojdete do práce. Vlasy druhý den mají hrubší strukturu a větší tření, a proto v účesu sedí podstatně lépe. Pokud se stylingu na čerstvě umytých vlasech nevyhnete, pomůže suchý šampon nebo texturační sprej u kořínků – dodají vlasům potřebnou hrubost. S tím, jak se jednotlivé podoby drdolu tvoří krok za krokem, si pak vystačíte s výbavou popsanou výše.

Ležérní podoby pro každý den – nedbalý drdol, vysoký uzel

Nedbalý drdol a vysoký uzel spojuje jedna vlastnost, kvůli které se k nim tolik z nás ráno vrací: nemusí být dokonalé. Pramínek vyvlečený u spánku tady není chyba, ale součást výsledku. Obě podoby proto vzniknou za pár minut a poradíte si s nimi i ve chvíli, kdy na rovnou pěšinku opravdu není čas.

Nedbalý drdol krok za krokem

Nedbalý drdol funguje lépe na vlasech, které nejsou čerstvě umyté – druhý den po mytí mají přirozeně větší grip a lépe drží tvar. Pokud vycházíte z hladkých vlasů, pomůže suchý šampon vmasírovaný do kořínků nebo texturizační sprej.

1. Předtočte několik pramenů. Kulmou nebo žehličkou protočte tři až čtyři prameny po stranách a v zátylku. Nejde o pravidelné vlny, ale o nepravidelnost, která drdolu dodá objem.
2. Vlasy sesbírejte prsty, ne kartáčem. Stáhněte je do volného culíku v úrovni temene nebo o kousek níž. Kartáč by texturu, kterou jste právě vytvořili, znovu uhladil.
3. Culík obtočte kolem gumičky. Konce nechte volně vyčnívat – právě ony dělají drdol nedbalým. Tvar zajistěte dvěma až třemi vlásenkami zapíchnutými proti směru obtáčení.
4. Rozvolněte tvar. Prsty drdol jemně povytáhněte do šířky. Chcete objem, ne kompaktní kouli.
5. Uvolněte prameny kolem obličeje. Stačí dva u spánků, případně jeden kratší v zátylku. Víc uvolněných pramenů už účes spíš rozpadá, než změkčuje.

Vysoký uzel na temeni

Vysoký uzel je o něco strukturovanější a působí svěžeji – hodí se ráno do práce stejně jako na cestu do posilovny. Jeho tělo netvoří obtočený culík, ale smyčka, což celý postup zkracuje.

1. Předkloňte hlavu. Vlasy vyčešte prsty směrem k temeni, gravitace za vás udělá půlku práce a uzel nasadíte výš.
2. Gumičku protáhněte jen do poloviny. Při posledním otočení neprotahujte vlasy celé – vznikne smyčka a volný konec.
3. Smyčku rozprostřete do stran. Vytvoří samotné tělo uzlu; čím víc ji rozevřete, tím měkčeji uzel působí.
4. Volný konec obtočte kolem základny a skryjte pod gumičku jednou vlásenkou.
5. Povytáhněte vlasy u kořínků. Pár milimetrů na temeni stačí, aby účes nepůsobil staženě.

Komu sluší a čím texturu podpořit

Obě varianty stojí na textuře. Hustším, vlnitým nebo barveným vlasům se daří samy – mají dost tření na to, aby v obtočení zůstaly. Zcela hladké a jemné vlasy naopak kloužou: gumička sjíždí a drdol se během dopoledne posune do zátylku. Není to nedostatek vlasů, ale povrchu, o který se mohou opřít.

Vysoký uzel opticky protahuje krk a otevírá obličej, takže se hodí k výraznějšímu výstřihu i k brýlím. Nedbalý drdol posazený níž je smířlivější k jemnějším rysům. Pokud máte krátké vrstvy kolem obličeje, počítejte s tím, že budou vypadávat – buď je zapíchněte vlásenkou, nebo je berte jako součást stylu.

Většinu práce zvládnou dva přípravky. Suchý šampon nadzvedne vlasy u pokožky hlavy a zbaví je mastnoty, která je stahuje k sobě; nechte ho minutu působit a teprve pak ho rozetřete prsty. Texturizační sprej pracuje po celé délce – dodá matnější povrch a lehkou hrubost, díky níž se prameny navzájem drží a obtočení nepovolí. U velmi jemných vlasů pomůže tužidlo nanesené do vlhkých vlasů před sušením. Lak nechte úplně na konec a sáhněte po lehké fixaci; silný lak by změkčenou nedbalost proměnil v tvrdou skořápku.

Elegantní klasika – nízký chignon, zapletený drdol

Ať už vás čeká celý den v kanceláři, nebo večeře, kvůli které se chcete převléknout, nízký chignon a zapletený drdol obstojí v obou situacích. Od ležérnějších variant se liší čitelnou linií: vlasy jsou vyčesané jedním směrem a samotný uzel má jasný tvar. Přesto nejde o účes, který by vyžadoval milimetrovou přesnost – měkčí povrch a pár uvolněných pramínků kolem obličeje jsou tu součástí výsledku, ne chybou.

Nízký chignon krok za krokem

Chignon je stočený uzel posazený nízko v týlu. Jeho kouzlo stojí na hladkém ohybu, kterým vlasy přecházejí z temene do uzlu. Pokud v délkách zůstanou zacuchaná místa nebo se ohon protočí nekontrolovaně, na povrchu se objeví smyčky, které účes prozradí jako nedodělaný.

1. Vlasy pročešte od konečků ke kořínkům, aby v délkách nezůstal jediný uzlík.
2. Sepněte volný ohon nízko v týlu, zhruba ve výšce ušních lalůčků. Čím níž uzel posadíte, tím klidněji účes působí.
3. Ohon jednou protočte kolem vlastní osy a stočte ho do plochého kotouče, který kopíruje tvar hlavy. Konečky schovejte pod uzel, ne nad něj.
4. Vlásenky zapichujte po obvodu z vnějšku dovnitř. Vlásenka vedená napříč středem nadzvedne vlasy a vytvoří přesně ty smyčky, kterých se chcete zbavit.
5. Nakonec dlaní přejeďte temeno a povrch uhlaďte směrem k uzlu.

Máte-li husté vlasy, rozdělte ohon na dvě části a stočte je vedle sebe. Uzel vyjde plošší a nevytvoří na krku objemný val.

Zapletený drdol, který nepůsobí přísně

Zapletená varianta vzniká jednoduše: z vlasů upletete cop a ten pak stočíte do spirály. Rozdíl mezi elegantním a strohým výsledkem dělá způsob pletení. Cop utažený u samých kořínků vytvoří ostrou geometrii. Když ho pletete volněji a po dopletení jednotlivé oblouky prsty mírně povytáhnete, cop získá objem a uzel působí měkce.

• Klasický třípramenný cop se ze tří uvedených variant stočí do nejkompaktnějšího uzlu – hodí se pod čepici i helmu.
• Rybí cop má drobnější vzor, který zůstane čitelný i po stočení, takže uzel vypadá zdobněji bez jediného doplňku.
• Cop dopletený jen do poloviny délky dává uzel s ležérnějším okrajem a pevným středem.

Proč fungují také na vlasech po ramena

Obě podoby mají praktickou výhodu: nepotřebují dlouhé vlasy. Kratší délky se do vysokého uzlu často odmítají sepnout celé, ale nízko posazený chignon pracuje s kratší dráhou – vlasy urazí k týlu méně cesty, takže se do uzlu dostanou i prameny kolem obličeje. U zapletené varianty pomůže začít splétat výš, zhruba v polovině temene. Cop cestou sebere i vlasy, které by jinak zůstaly venku.

Aby vás účes po pár hodinách netlačil, hlídejte dvě věci. Ohon nemá být sepnutý proti přirozenému směru růstu: když vlasy přetáhnete vysoko a pak je stáhnete dolů, pokožka hlavy zůstane napnutá. Vlásenky navíc patří do vlasů, ne do pokožky – špička má vklouznout mezi prameny těsně nad ní. Jestli cítíte tah ve spáncích, uzel povolte a posaďte ho o kousek níž.

Poslední vrstvu tvoří odstávající vlásky nad čelem a nad ušima. Lak je na ně zbytečně tvrdý – zafixuje je, ale zároveň je zvýrazní. Lépe poslouží stylingové mléko nebo krém: kapku rozetřete v dlaních a povrch účesu jimi jen přejedete. Vlásky přilehnou k hlavě a uzel si zachová přirozený lesk. Podobnou službu odvede i bezoplachová péče v mléčné konzistenci. Na jemné vlasy dávkujte opatrně – u kořínků by větší množství ubralo objem, který nízký chignon potřebuje.

Hladký baletní drdol – podoba, která stojí na preciznosti

Baletní drdol nemá kam schovat chybu. Zatímco u nedbalých variant působí vyklouzlý pramen přirozeně, tady stačí jeden odstávající vlásek a oko ho okamžitě najde. Celý účes stojí na dvou věcech: na dokonale hladkém přechodu od čela k uzlu a na pevném kulatém tvaru, který drží sám o sobě. Dobrá zpráva je, že obojí je spíš otázkou trpělivosti a přípravy než vrozené šikovnosti.

Začněte u vlasů, které nejsou čerstvě umyté. Den staré vlasy mají o něco vyšší přilnavost, lépe se drží v ruce a méně kloužou z gumičky. Pokud to jinak nevychází, pomůže bezoplachová péče nebo lehký stylingový sprej – vlasy se pak tolik neelektrizují. Než začnete česat, projděte celou délku kartáčem nebo hřebenem s hustšími zuby, aby v ní nezůstal jediný zacuchaný pramen. Uzlík, který přehlédnete teď, se později projeví jako nerovnost na povrchu drdolu.

Samotný postup má sedm kroků:

1. Určete výšku uzlu. Klasická baletní poloha je v úrovni temene, ale nižší posazení nad zátylkem působí měkčeji a lépe se s ním opírá hlava.
2. Naneste na dlaně malé množství vlasového gelu nebo tvarující pasty a rozetřete je po délce směrem k místu budoucího culíku. Použijte méně, než se vám zdá nutné – přebytek vlasy zatíží a povrch zmatní.
3. Sčesávejte vlasy kartáčem do culíku a druhou rukou je průběžně přidržujte. Kartáč veďte vždy stejným směrem, ne tam a zpět.
4. Culík zajistěte gumičkou a zkontrolujte hlavu ze všech stran. Nerovnost se nejčastěji objeví nad ušima a v zátylku, tedy tam, kam nevidíte.
5. Pramen stočte do volného provazce a obtočte ho kolem gumičky do kruhu. Provazec drží kompaktnější tvar než volně rozprostřené vlasy.
6. Uzel upevněte vlásenkami. Zapichujte je proti směru obtáčení a vždy skrz gumičku, ne jen do povrchu vlasů. U husté nebo velmi dlouhé hřívy pomůže síťka na drdol.
7. Nakonec sáhněte po silně tužicím laku. Nastříkejte ho z odstupu zhruba dvaceti centimetrů a rozložte do dvou lehkých vrstev.

Rozdíl mezi jednotlivými přípravky je při této podobě drdolu poznat víc než u ležérních variant. Vlasový gel dává nejhladší povrch a hodí se na jemné vlásky kolem čela, ale při silné vrstvě může vlasy nepříjemně slepit. Tvarující pasta nebo krém pracuje měkčeji a nechává vlasům přirozenější lesk. Lak přichází na řadu až na závěr a jeho úkolem není tvar vytvořit, ale zafixovat hotové dílo. Na poslední odstávající vlásky se osvědčí malý kartáček nebo hřebínek s jemnými štětinami – nanesete na něj kapku laku a vlásky jím přičešete k hlavě, aniž byste postříkali celý účes.

Zůstává poslední věc, na kterou se často zapomíná: utažení má svou hranici. Pokud vás po nasazení drdolu tahá kůže ve spáncích, cítíte tlak nad ušima nebo se vám hůř zvedá obočí, je culík utažený příliš. Trvalý tah namáhá vlasy v místě, kde vystupují z pokožky – nejcitlivější jsou ty kolem obličeje a nad čelem. Účes by měl držet díky vlásenkám a stylingu, ne díky síle, jakou gumičku dotáhnete. Jemnějším vlasům svědčí i to, když výšku uzlu čas od času posunete.

Baletní podoba se hodí do situací, kde chcete mít vlasy zcela z obličeje a účes má působit záměrně, ne mimochodem: divadlo, formálnější večeře, svatba v roli hosta i pracovní příležitost. Pokud vám úplně hladké sčesání připadá příliš přísné, zkuste kompromis a nechte si vpředu pěšinku uprostřed nebo na stranu. Tvar uzlu zůstane stejně precizní, jen rám obličeje trochu změkne.

Aby drdol vydržel – držení, rozpuštění, naše tipy

Rozdíl mezi drdolem, který se rozpadne cestou z kanceláře, a tím, který vydrží od rána do večera, málokdy leží v tom, jak zručně točíte pramen. Rozhoduje se dřív: ve stavu vlasů, do kterých se pouštíte, a v pořadí, v jakém účes upevňujete a fixujete. Projdeme si to popořadě – od přípravy až po chvíli, kdy si drdol zase rozpustíte.

Tři vrstvy, na kterých drdol stojí

Čerstvě umyté a dokonale hladké vlasy jsou pro drdol spíš handicap. Kloužou, sponky v nich nemají čeho se chytit a gumička postupně sjíždí. Vlasy den po mytí drží podstatně lépe. Pokud potřebujete sepnout vlasy hned po umytí, dodejte jim tření uměle – přesně k tomu slouží texturizační a stylingové spreje, které vlasu dodají hrubší povrch, aniž by ho zatížily.

Na držení účesu se vyplatí dívat jako na tři vrstvy, z nichž každá dělá něco jiného:

• Podklad – texturizační sprej nebo lehké tužidlo nanesené před česáním. Dává vlasům objem a přilnavost, na kterých stojí všechno ostatní.
• Mechanické upevnění – gumička a sponky. Sponky zapichujte proti směru tahu vlasů, ne po něm; teprve tak fungují jako kotva, a ne jako ozdoba. U objemnějších drdolů kombinujte vlnité sponky na drobné prameny s pevnějšími sponami do U, které udrží celou hmotu.
• Finální zámek – lak s pevnou fixací nanášený z odstupu zhruba třiceti centimetrů v krátkých dávkách, ne jedním souvislým obláčkem. Na odstávající vlásky u linie vlasů si vezměte na pomoc tvarující pastu nebo krém rozetřený na konečcích prstů, případně kapku bezoplachové péče pro uhlazení.

Pořadí je důležitější, než se zdá. Lak nanesený na účes bez mechanické opory jen zafixuje tvar, který se stejně sesune. A naopak: sebepečlivější sponkování se rozvolní, pokud vlasy nemají žádnou texturu.

Jemné, nebo husté vlasy? Postup se liší

Jemné vlasy mají málo hmoty, takže drdol rychle splaskne a gumička v něm klouže. Pomáhá objemový podklad u kořínků, uvázání do vyššího bodu, kde vlasy nesou samy sebe, a spíš lehčí přípravky. Těžké oleje a vosky jemné vlasy zatíží a účes se sesune ještě rychleji. Husté a dlouhé vlasy naopak trápí váha: drdol klesá dolů a tahá za pokožku hlavy. Tady se osvědčí rozdělit hmotu na dva prameny a upevnit je zvlášť, sáhnout po pevnějších sponkách a před tvarováním vlasy uhladit bezoplachovou péčí.

Rozpuštění bez lámání

Nejvíc vlasů se láme ve chvíli, kdy si účes rozpouštíte ve spěchu. Postupujte v opačném pořadí, než v jakém drdol vznikal: nejdřív vytáhněte všechny sponky, rukou prohmatejte celý účes, aby vám žádná neunikla, a teprve pak sundejte gumičku. Nikdy ji nepřetahujte přes zamotanou hmotu – když drží opravdu pevně, raději ji rozstřihněte. Vlasy potom nechte pár minut volně rozpuštěné, ať se uvolní ohyb, a rozčesávejte je od konečků směrem nahoru, ideálně kartáčem na rozčesávání s pružnými štětinami.

Když nosíte vlasy sepnuté několik dní v týdnu, myslete i na to, co se děje mezi jednotlivými účesy. Střídejte výšku a umístění drdolu, aby tah nedopadal pořád na stejná místa, a nespěte v pevně utaženém uzlu. Zbytky laku a stylingu odstraňte zhruba jednou týdně důkladnějším mytím a doplňte, co styling odčerpal: maska na vlasy nebo vlasová kúra, sérum či olej na konečky podle potřeby. Vlasy nošené sepnuté se opotřebují nejvíc přesně tam, kde sedí gumička, a na koncích – právě těm se vyplatí věnovat pozornost dřív, než se roztřepí.