Mýty o tělovém peelingu – co skutečně funguje a po čem sáhnout

Hladká kůže bez podráždění – proč se kolem peelingu tolik mýlíme

Ať už sáháte po peelingu pravidelně každý týden, nebo jen před dovolenou, abyste měli kůži připravenou na plavky a letní šaty, nejspíš od něj čekáte jedno: hladký a jemný povrch, který dobře přijme krém a na dotek působí sametově. Přesto po exfoliaci mnoho lidí místo toho řeší zarudnutí, pálení nebo nepříjemné pnutí. Na vině obvykle není samotný přípravek, ale představy o tom, jak má peeling fungovat – a těch kolem péče o tělo koluje překvapivě hodně.

Než se k nim dostaneme, vyplatí se ujasnit si, co se při peelingu s kůží vlastně děje. Povrchová vrstva pokožky se přirozeně obnovuje a odumřelé buňky se z ní postupně odlupují. Někdy se ale hromadí – typicky na loktech, kolenou, patách nebo stehnech – a kůže pak působí drsně a matně. Peeling tento přirozený proces jen urychluje. Existují k tomu dvě základní cesty.

• Mechanický peeling pracuje s drobnými částečkami – cukrem, solí, mletými semínky nebo jemnými zrnky v gelu či krému. Při masáži odumřelé buňky z povrchu kůže doslova obrušuje. Výsledek cítíte okamžitě, ale právě proto se snadno přežene: příliš hrubá zrna nebo silný tlak kůži mechanicky dráždí.
• Chemický peeling místo zrnek využívá kyseliny, nejčastěji kyselinu mléčnou, glykolovou nebo salicylovou. Ty rozvolňují vazby mezi odumřelými buňkami, takže se uvolní bez drhnutí. Působí pozvolněji a rovnoměrněji, ovšem i on dokáže citlivou pokožku podráždit, pokud se s ním zachází neuváženě.

Ať zvolíte kteroukoli z obou cest, jedno mají společné: odstraní část povrchové vrstvy, která kůži chrání před ztrátou vody. Pokožka je proto po peelingu na chvíli zranitelnější, rychleji vysychá a hůř snáší vnější vlivy. O hladkém výsledku tak nerozhoduje jen samotný scrub, ale stejnou měrou i to, co přijde po něm.

Navazující hydratace není bonus, ale druhá polovina celé procedury. Po osprchování a jemném osušení ručníkem je vhodná chvíle nanést tělový balzám nebo krém, dokud je kůže ještě lehce vlhká. Dobře se tu osvědčují bohatší textury, které pokožku zvláční a pomáhají jí udržet vláhu – například tělové balzámy řady Bioderma Atoderm. Pro velmi suchou pokožku je určený výživný Atoderm Intensive Baume, podobně bohatý je Atoderm PP Baume a pro každodenní péči o suchou kůži poslouží o něco lehčí Atoderm Crème Ultra-Nourishing.

Mezi snahou o hladkou kůži a podrážděním přitom často stojí jen několik zažitých omylů. V článku proto postupně rozebereme čtyři nejčastější z nich:

1. že čím víc a déle drhnete, tím hladší kůži budete mít,
2. že jedno hrubé zrnko sedne každé pokožce bez rozdílu,
3. že na načasování vůči holení nezáleží a peeling klidně patří hned po něm,
4. a že kyseliny a scrub se dají bez obav kombinovat.

U každého z nich vysvětlíme, proč neobstojí, a poradíme vám, co funguje lépe.

Mýtus: čím víc drhnete, tím hladší kůži máte

Představa, že pořádné drhnutí odstraní všechnu drsnost najednou, je lákavá. Kůže ale funguje jinak. Její svrchní vrstva není jen „špína navíc“, kterou je třeba seškrábat – odumřelé buňky spolu s kožními lipidy tvoří ochrannou bariéru, která drží vlhkost uvnitř a dráždivé látky venku. Mechanický peeling má za úkol uvolnit jen ty buňky, které se už samy odlupují. Když na pokožku tlačíte silou, drhnete několik minut na jednom místě nebo sáhnete po scrubu každý den, berete jí i to, co by si měla ponechat. Výsledkem pak bývá suchá, napjatá a podrážděná kůže, která je drsnější než předtím.

Jak často a jak intenzivně. U většiny lidí stačí tělo exfoliovat jednou až dvakrát týdně. Mezi jednotlivými peelingy potřebuje kůže čas, aby se obnovila, a proto je pravidelnost užitečnější než intenzita. Jeden šetrný peeling v týdnu udělá víc práce než tři důkladná drhnutí, po kterých se pokožka musí několik dní zotavovat.

Že už to s peelingem přeháníte, poznáte podle několika signálů:

• kůže je po sprše napjatá a pálí i po nanesení běžného tělového krému,
• objevuje se zarudnutí, které nezmizí ani do několika hodin,
• pokožka se začne olupovat nebo působí lesklá a ztenčená,
• drsná místa se místo zjemnění zhoršují a svědí.

V takové chvíli peeling na jeden až dva týdny vynechejte a soustřeďte se jen na šetrné mytí a hydrataci.

Technika: pomalu, krouživě a bez tlaku. Jak s mechanickým peelingem pracovat šetrně, si můžete vyzkoušet třeba s tělovým scrubem Dermacol Aroma Moment Body Scrub Vanilla Bourbon, který při použití provoní koupelnu vanilkou:

1. Pokožku nejprve navlhčete teplou, ne horkou vodou. Na vlhké kůži peeling klouže a částečky se po ní posouvají, místo aby ji škrábaly.
2. Naberte menší množství a rozetřete ho dlaněmi, bez žínky nebo kartáče, které by mechanický účinek ještě zesílily.
3. Masírujte malými krouživými pohyby a jen lehkým tlakem – asi tak, jako byste nanášeli tělový krém. Na každou partii stačí zhruba půl minuty.
4. Víc pozornosti věnujte místům, která bývají drsnější, například loktům, kolenům nebo patám. Jemnější partie projděte jen zlehka.
5. Scrub důkladně opláchněte a pokožku osušte poklepáním ručníkem, nikoli třením.

Po peelingu přichází na řadu obnova bariéry. Čerstvě exfoliovaná kůže je vnímavější a rychleji ztrácí vlhkost, proto je vhodné ji hned po osušení, dokud je ještě mírně vlhká, ošetřit výživnou péčí. Pokud máte pokožku spíše suchou a po peelingu se vám napíná, může vám vyhovět bohatý balzám Bioderma Atoderm Intensive Baume, určený pro velmi suchou pokožku. Kdo dává přednost krémové textuře, která se snadno roztírá i na velké plochy, může sáhnout po CeraVe Moisturising Cream s ceramidy – lipidy, které jsou přirozenou součástí kožní bariéry. Obě varianty se hodí i na dny mezi peelingy. Hladkost kůže totiž nezávisí jen na tom, co z ní odstraníte, ale i na tom, jak dobře ji potom ošetříte.

Mýtus: jedno hrubé zrnko sedne každé pokožce

Hrubý tělový scrub působí jako univerzální řešení: pár krouživých pohybů a kůže je hladká. Jenže pokožka není na celém těle stejná a už vůbec není stejná u všech lidí. Co se osvědčí na ztvrdlých loktech, může na citlivé kůži nebo na pokožce se sklonem k atopii způsobit pálení, zarudnutí a nepříjemný pocit pnutí. Než sáhnete po peelingu, vyplatí se proto zjistit, k jakému typu pokožky máte blíž.

Citlivá, suchá a atopická pokožka potřebuje především klid. Její ochranná bariéra bývá oslabená, takže ostrá zrnka ji spíše naruší, než aby pomohla. Typickým signálem je, že vás kůže po sprše svědí, napíná nebo se olupuje i bez jakéhokoli peelingu. V takovém případě má větší smysl zaměřit se na šetrné mytí a pravidelné promaštění. Kůže, která má dostatek lipidů a vláhy, působí hladší sama o sobě – bez drhnutí.

Do sprchy se pro tento typ pokožky hodí přípravky, které ji nevysušují:

• Bioderma Atoderm Huile de Douche – sprchový olej, který ve styku s vodou jemně zpění a po umytí nezanechává kůži vyprahlou. Je určený pro suchou až velmi suchou a citlivou pokožku.
• La Roche-Posay Lipikar Gel Lavant – jemný mycí gel ke každodennímu mytí suché a citlivé kůže, včetně pokožky se sklonem k atopii.
• Uriage Xémose – řada pro velmi suchou pokožku náchylnou k atopii. Zklidňující mycí olej z této řady je v nabídce i v kombinaci s olejovým balzámem proti svědění.

Po sprše kůži jen jemně osušte přitisknutím ručníku a naneste tělový balzám nebo krém, dokud je ještě mírně vlhká – například Bioderma Atoderm Intensive Baume. Pokud i přesto toužíte po exfoliaci, volte co nejjemnější přístup a pozorně sledujte, jak kůže reaguje. Na podrážděnou, zarudlou nebo ekzémem postiženou pokožku peeling nepatří vůbec; při přetrvávajících potížích se vyplatí poradit s dermatologem.

Normální pokožka s drsnými místy je jiný případ. Kůže na většině těla je v pořádku, ale lokty, kolena, paty nebo zadní strana paží bývají hrubší a sušší. Tady výraznější scrub smysl má – jen ho nepoužívejte plošně. Zrnka mechanicky uhladí ztluštělou vrstvu tam, kde se skutečně tvoří, zatímco zbytek těla stačí umýt běžným sprchovým gelem.

Z nabídky Brasty se na tento účel hodí například Dermacol Aroma Moment Body Scrub Vanilla Bourbon s vanilkovou vůní. Malé množství naneste na navlhčenou kůži, zaměřte se jen na ztvrdlá místa a opláchněte. Ostatní partie nechte v klidu – i normální kůže na břiše, hrudníku nebo vnitřní straně paží je jemnější, než se na první pohled zdá.

Mnoho lidí přitom nespadá jen do jedné skupiny. Můžete mít celkově citlivou pokožku, a přesto řešit drsné lokty. Pak se nabízí péči rozdělit: na celé tělo šetrný mycí olej nebo gel, na ztvrdlá místa jen malé množství scrubu a poté vydatné promaštění. Rozhodující tedy není, jak hrubé zrnko zvolíte, ale kde a jak cíleně ho použijete.

Mýty o načasování: peeling po holení, kyseliny se scrubem

I dobře zvolený peeling může kůži potrápit, pokud ho zařadíte ve špatnou chvíli. Dva omyly se v koupelnách opakují obzvlášť často – peeling na čerstvě oholenou kůži a kombinace tělové péče s kyselinami s mechanickým peelingem ve stejný den. Obojí se obvykle projeví pálením, zarudnutím nebo drobnými pupínky, které pak snadno mylně přičtete samotnému přípravku.

Mýtus: po holení je ideální čas na peeling

Holení samo o sobě funguje jako jemná exfoliace – žiletka spolu s chloupky odebírá i část povrchových buněk. Pokud hned poté sáhnete po scrubu, zatížíte kůži podruhé během několika minut. Drobné oděrky, které po holení nejsou vidět, začnou při kontaktu se zrnky nebo s kyselinami štípat a pokožka reaguje citlivěji než obvykle.

Vhodnější je opačné pořadí: exfoliujte den nebo dva před holením. Peeling uvolní odumřelé buňky, žiletka pak klouže hladčeji a chloupky se méně zachytávají pod povrchem kůže, takže zarůstání bývá méně časté. V den holení už stačí teplá sprcha, která kůži i chloupky změkčí.

Při samotném holení se vyplatí dopřát kůži vrstvu, po které čepel snadno klouže. Mýdlo nebo sprchový gel ji obvykle nezajistí – lépe poslouží přípravek určený přímo k holení:

• Gillette Sensitive Shave Foam – lehká pěna pro citlivější pokožku, kterou snadno rozetřete i na větší plochy, například na nohy.
• Gillette Satin Care Lavender Touch Shave Gel – gel, který se v dlaních napění do hustší vrstvy a hodí se i na menší, náročnější partie, jako je podpaží nebo oblast třísel.

Mýtus: kyseliny se scrubem ve stejný den znamenají dvojí účinek

Tělová mléka a krémy s kyselinami – nejčastěji mléčnou, salicylovou nebo glykolovou – uvolňují vazby mezi odumřelými buňkami chemickou cestou. Mechanický peeling dělá podobnou práci třením. Když obojí zařadíte ve stejný den, nesčítá se efekt, ale zátěž: kůže přijde o víc své ochranné vrstvy, než stačí obnovit, a výsledkem bývá pnutí, pálení nebo suchá, šupinatá místa. Nejvíc to bývá znát tam, kde je kůže tenčí nebo kde jste se nedávno holili.

Rozumné je oba způsoby exfoliace střídat. Ve dnech se scrubem vynechte tělovou péči s kyselinami a místo ní použijte obyčejný hydratační krém nebo balzám. Přípravek s kyselinami naopak naneste ve dnech, kdy na kůži nepůsobí nic dalšího. Totéž platí i pro holení – kyseliny na čerstvě oholené kůži zpravidla štípou podobně jako zrnka.

Když už kůže pálí

Pokud se po holení nebo peelingu objeví zarudnutí a pnutí, dopřejte pokožce pauzu od veškeré exfoliace, dokud se nezklidní. Na podrážděná místa se hodí La Roche-Posay Cicaplast Baume B5+, zklidňující balzám s panthenolem, který stačí nanést v tenké vrstvě. Peeling se vyplatí vrátit do rutiny až ve chvíli, kdy kůže znovu nepálí ani nepne. Pokud podráždění neustupuje nebo se zhoršuje, je na místě poradit se s dermatologem.

Po čem sáhnout: peelingová rutina podle typu pokožky

Když mýty odložíte stranou, zbude překvapivě jednoduchý postup. Peeling není každodenní rituál, ale občasný krok, po kterém má hlavní slovo péče o kožní bariéru. Ať už máte pokožku citlivou, nebo spíš normální s několika zhrublými místy, rutina stojí na třech otázkách: jak často, kdy raději ne a čím kůži ošetřit hned potom.

Tři pravidla pro každý typ pokožky

• Frekvence: normální pokožce obvykle stačí mechanický peeling jednou týdně, citlivé kůži spíš jednou za dva týdny nebo jen podle potřeby.
• Kdy peeling vynechat: na podrážděné, spálené nebo poraněné kůži, v obdobích, kdy je pokožka zarudlá a svědí, a také na čerstvě oholených partiích.
• Péče hned potom: kůži jen jemně osušte poklepáním ručníku a krém nebo balzám naneste, dokud je ještě lehce vlhká. Pomůžete tak udržet v pokožce vláhu, o kterou ji mytí a peeling připravily.

Citlivá nebo atopická pokožka

U kůže, která snadno zčervená, pne nebo svědí, se hlavní práce odehrává při jemném mytí a pravidelném promašťování – samotný peeling tu hraje vedlejší roli. Jako základ se nabízí mycí olej Bioderma Atoderm Huile de Douche, který je určený pro suchou a citlivou pokožku a díky olejové textuře po sprše obvykle nezanechává pocit pnutí.

Po osušení navažte balzámem Bioderma Atoderm PP Baume, jehož hutnější textura se hodí zejména na nejsušší partie, nebo péčí z řady Uriage Xémose, kterou značka vyvíjí pro velmi suchou pokožku se sklonem k atopii. Pokud chcete i u citlivé kůže občas odstranit odumřelé buňky, volte velmi jemný přípravek, krátký kontakt s pokožkou a lehký tlak bez drhnutí. Při přetrvávajících potížích se vyplatí poradit s dermatologem.

Normální pokožka se zhrublými místy

Normální kůže snese pravidelnější péči, jen ji nemusíte ošetřovat celou stejně intenzivně. Tělový scrub Dermacol Aroma Moment Body Scrub Vanilla Bourbon s vanilkovou vůní soustřeďte hlavně na lokty, kolena a další místa, kde se kůže ráda zatvrdí, a zbytek těla projděte jen zlehka.

Po opláchnutí sáhněte po krému Bioderma Atoderm Créme Ultra-Nourishing, který se hodí pro každodenní promazání celého těla, nebo po CeraVe Moisturising Cream, hutném krému s ceramidy, který zvládne tělo i obličej. Na lokty a kolena můžete krém ve dnech po peelingu nanášet klidně i dvakrát denně.

Ať už patříte do kterékoli skupiny, platí jedno: hladkost nevzniká drhnutím, ale souhrou šetrného peelingu a důsledné péče po něm. Když pokožka reaguje zarudnutím nebo pálením, vraťte se o krok zpět – zařaďte peeling méně často a dejte přednost promašťování.