Mýty a fakta o lacích na vlasy

Proč se laků na vlasy pořád tak trochu bojíme

Skoro každý má doma nějaký ten lak na vlasy. Často stojí v koupelně několik měsíců, usadí se na něm vrstva prachu a přijde na řadu jen tehdy, když účes opravdu musí vydržet do večera. Důvod bývá pořád stejný: kdesi vzadu v hlavě sedí obava, že lak vlasům spíš uškodí, než pomůže. Pokud to znáte, rozhodně v tom nejste sami – a stojí za to podívat se, odkud se ta nedůvěra vlastně vzala.

Velká část dnešních obav má překvapivě konkrétní kořeny. Jsou jimi vzpomínky na styling, jak vypadal před dvaceti až třiceti lety. Tehdejší receptury byly tvrdší, rozprašovaná mlha hrubší a výsledek na vlasech mnohem viditelnější. Kdo si pamatuje účes, který po nalakování připomínal spíš pevnou skořápku, má důvod k opatrnosti. Ta zkušenost totiž byla skutečná, nikdo si ji nevymyslel.

K nejčastěji zmiňovaným vzpomínkám patří:

• bílý povlak nebo drobné šupinky, které se objevily po zaschnutí, zvlášť na tmavých vlasech;
• slepené prameny, jež se nedaly rozčesat bez tahání a lámání;
• lepivý pocit, který ve vlasech zůstával až do dalšího mytí;
• pronikavá chemická vůně, která přebila parfém i vůni šamponu;
• dojem, že vlasy jsou po lakování hrubé na dotek a jakoby vysušené.

Tyhle zážitky se navíc dědí. Spousta z nás slyšela od maminky nebo babičky větu, že „lak vlasy ničí“, a přijala ji jako fakt dávno předtím, než si vůbec nějaký sama koupila. Nedůvěra se tak drží i u lidí, kteří žádnou vlastní špatnou zkušenost nemají. Dostali ji hotovou, i s odůvodněním.

Mezitím se ale stylingové produkty proměnily. Kategorie laků prošla za poslední dekády podobným posunem jako péče o pleť: jinak se dnes pracuje s nosičem, jinak s fixační složkou a jinak i s tím, jak jemné kapičky z rozprašovače vycházejí. Řada obav tedy míří na produkty, které se už takhle nechovají. Neznamená to, že by lak byl za všech okolností a pro každého bez rizika. Znamená to jen, že tvrzení „lak ničí vlasy“ potřebuje upřesnit: který lak, v jakém množství a jakým způsobem používaný.

Druhým zdrojem nedůvěry je samotné zacházení s produktem. Lak patří mezi kosmetiku, u které výsledek hodně stojí na tom, jak s ní pracujete. Stejná lahvička může jednomu člověku držet účes celý den, aniž by o ní vůbec věděl, a druhému skončit ve skříňce jako nepovedený nákup. Rozdíl přitom často nebývá ve složení, ale v návyku.

Cílem tohoto textu není laky obhajovat za každou cenu. Některé výhrady vůči nim jsou opodstatněné a má smysl je pojmenovat nahlas. Jiné jsou setrvačné představy, které přežily produkty, jichž se původně týkaly. V následujících odstavcích proto jednotlivá tvrzení postupně rozebereme a u každého se pokusíme oddělit doložitelná fakta od dojmů. Až budete příště lak držet v ruce, budete aspoň vědět, co od něj čekat a co ne.

Co se dnes skutečně skrývá ve složení laku na vlasy

Seznam složek na zadní straně obalu působí na první pohled nepřehledně, ale funkčně se dá rozdělit do tří základních skupin a jedné doplňkové. Jakmile si je pojmenujete, zjistíte, že lak patří mezi nejjednodušší receptury v celé vlasové kosmetice – jednodušší než šampon i než barva na vlasy. A právě proto se o něm dá mluvit věcně, bez dohadů.

Tři pilíře, na kterých stojí každý lak:

• Fixační polymery – zajišťují samotný účinek, tedy držení účesu.
• Nosič – dopraví polymery rovnoměrně na vlasy a poté se odpaří.
• Hnací plyn – u aerosolových balení vypraví směs z nádoby ven v podobě jemné mlhy.

Fixační polymery jsou látky, které po odpaření nosiče zaschnou do tenkého pružného filmu. Ten obalí povrch vlasu a v místech, kde se jednotlivé vlasy dotýkají, vytvoří drobné spoje. Právě tyto mikroskopické můstky drží účes ve tvaru, a když si vlasy pročešete nebo protřepete prsty, spoje se zase rozlomí. V seznamu složek je poznáte podle názvů obsahujících slovo „kopolymer"; nejčastěji jde o kopolymery na bázi polyvinylpyrrolidonu. Rozdíl mezi lehkou a extra silnou fixací nespočívá v ničem dramatičtějším než v typu a množství polymeru v receptuře.

Nosič tvoří objemově většinu obsahu. Bývá jím denaturovaný alkohol (etanol), u bezaerosolových rozprašovačů častěji voda nebo směs vody s alkoholem. Jeho úloha končí ve chvíli, kdy se odpaří a nechá polymer na vlasech – ve výsledném filmu už nosič není. Alkoholové receptury zasychají rychleji, takže méně narušují už hotový účes, vodní schnou pomaleji a působí měkčeji.

Hnací plyn se týká jen aerosolových balení, tedy klasických tlakových nádobek. Dnes se používají zkapalněné uhlovodíky, typicky propan, butan a isobutan, případně dimethylether. Starší chlorfluorované plyny, kvůli kterým laky kdysi získaly špatnou pověst, jsou v evropské kosmetice mimo hru už desítky let. Hnací plyn na vlasech nezůstává, odpaří se okamžitě po aplikaci a s výsledným filmem nemá nic společného.

Čtvrtá skupina je nepovinná, ale u profesionálních řad běžná: pečující a ochranné složky. Setkáte se s panthenolem, glycerinem, hydrolyzovanými proteiny, malým podílem rostlinných olejů nebo s filtry proti ultrafialovému záření. Jejich smyslem není nahradit masku ani bezoplachovou péči – na to je kontakt laku s vlasem příliš krátký a jeho podíl v účesu příliš malý. Mají zmírnit pocit vysušení, přidat lesk a u barvených vlasů omezit vliv slunečního záření na odstín.

A teď princip, ze kterého vychází zbytek článku: lak pracuje výhradně na povrchu vlasu. Nedostává se do kortexu, tedy do vnitřní struktury, kde sídlí pevnost vlasu i jeho barva. To je zásadní rozdíl oproti barvení nebo trvalé ondulaci, které vlas mění zevnitř a nevratně. Film z laku naopak odstraníte běžným umytím, částečně i důkladným pročesáním. Většina obav, které se kolem laků drží, vychází právě z toho, že se jim přisuzuje hloubkové působení, jakého nejsou schopné.

Vysušuje lak vlasy? Co doopravdy dělá alkohol

Tvrzení, že lak vysušuje vlasy, patří k nejčastějším námitkám, které při výběru stylingu uslyšíte. Vychází z jednoduché úvahy: ve složení je alkohol, alkohol odmašťuje, takže musí vysoušet i vlasy. Logika drží jen do chvíle, než se podíváte na to, jakou roli alkohol ve spreji skutečně plní a jak dlouho na vlasu vůbec zůstane.

Alkohol je nosič, ne účinná složka

Alkohol – nejčastěji ethanol nebo denaturovaný líh – slouží v laku jako rozpouštědlo. Udržuje fixační polymery v tekuté podobě, aby se daly rozprášit do jemné mlhy, a jakmile dopadne na vlas, začne se odpařovat. Odpar trvá řádově sekundy a po alkoholu zůstává na povrchu jen tenký film, který prameny drží ve tvaru. Právě rychlost odparu je důvod, proč lak nestihne pronikat do vlasové kůry a odčerpávat z ní vlhkost: většina molekul opustí vlas dřív, než by k tomu měla příležitost. Srovnání s odmašťováním pokožky navíc pokulhává v délce kontaktu – vlas je alkoholu vystaven pár sekund v podobě rozptýlené mlhy, ne v souvislé vrstvě po dlouhé minuty.

Pocit sušších vlasů versus skutečné poškození

Pocit, že vlasy po laku ztvrdly a jsou sušší, je přitom naprosto reálný – jen nevzniká tam, kde ho většina lidí hledá. Zafixovaný film mění povrchové vlastnosti vlasu: prameny jsou tužší, hůř po sobě kloužou, ztrácejí pružnost a na dotek působí drsněji. Vlasové vlákno má ale uvnitř stejnou vlhkost jako před stylingem, změnil se pouze jeho povrch.

Dobrým vodítkem je reverzibilita. Když lak umyjete běžným šamponem a vlasům se vrátí původní splývavost i lesk, šlo o povrchový jev, ne o poškozenou strukturu. Skutečné poškození se takhle nechová – roztřepené konečky ani poréznost po odbarvování jedním umytím nezmizí.

Kdy vlasy pod lakem opravdu trpí

Idealizovat laky by ale bylo stejně zavádějící jako je démonizovat. Existují situace, kdy vlasům skutečně uškodíte – na vině přitom není složení, nýbrž zacházení:

• Rozčesávání zafixovaných pramenů. Ztuhlý film drží vlasy u sebe a hřeben jimi projede jen silou. Právě tohle mechanické namáhání vede k lámání a třepení mnohem spolehlivěji než jakákoli složka spreje. Fixaci proto nejdřív rozrušte prsty, nebo vlasy rovnou umyjte, a teprve potom sahejte po kartáči.
• Opakované přelakování bez mytí. Nanášet další vrstvu na už zafixované vlasy několik dní po sobě znamená stále tvrdší film, hůř průchodné délky a větší zátěž při každém rozčesání. Lak patří na čerstvě umyté vlasy, ne na několikadenní nános.
• Kombinace se silným tepelným stylingem. Žehlit nebo kulmovat prameny, na kterých už lak je, znamená vystavit vlas vysoké teplotě přes vrstvu, která na ni není určená. Pořadí má být opačné: nejdřív tepelná ochrana a horký styling, fixace až úplně na závěr.

Jak riziko srazit na minimum

Stačí přitom několik návyků. Lak držte zhruba dvacet až třicet centimetrů od hlavy – zblízka vzniká lokální mokrá skvrna a nerovnoměrně tuhý film, z odstupu jemná mlha rovnoměrně rozprostřená po celé ploše. Vystačte si s jednou lehkou vrstvou a případně ji po chvíli zopakujte, místo abyste najednou nanesli velké množství produktu. A především: co jste během dne nanesli, to večer nebo druhý den umyjte. Alkohol ve složení není pro vlasy hrozba, jakou z něj mýtus dělá – rozhodující je, co se zafixovanými vlasy děláte potom.

Pokožka hlavy pod lakem: zatěžuje, nebo se jen špatně vymývá?

Dvě obavy, které kolem laků na vlasy slýcháme nejčastěji, spolu úzce souvisejí. Ta první říká, že lak zatěžuje pokožku hlavy a usazuje se u kořínků. Ta druhá tvrdí, že se z vlasů dostává ven jen těžko a že po něm zůstává film, se kterým si běžné mytí neporadí. Obě mají původ v reálné zkušenosti – jenže ta zkušenost obvykle nevzniká kvůli laku samotnému, ale kvůli tomu, jak se používá.

Kam lak při správné aplikaci vlastně dopadá

Lak je aerosol a podle toho se chová: čím dál od hlavy rozprašovač držíte, tím jemnější a rovnoměrnější mlha na vlasy dosedne. Většina výrobců proto uvádí vzdálenost zhruba dvacet až třicet centimetrů, tedy přibližně na délku předloktí, a míří se přitom na délky a konečky, ne na kůži hlavy. Při takové aplikaci se část nosiče odpaří ještě ve vzduchu a na pokožku hlavy se dostane jen zlomek produktu.

Nepříjemný pocit obvykle vzniká až tehdy, když se rozprašovač přiblíží na pár centimetrů a stříká se dlouze do kořínků. Tam už nejde o jemnou mlhu, ale o lokální nános, který na pokožce ulpí, stáhne ji a při česání se drolí. Pár návyků tomu spolehlivě předejde:

• Držte lahvičku zhruba na délku předloktí od hlavy a stříkejte krátkými dávkami, ne jedním dlouhým stiskem.
• Vlasy si rozdělte na několik pramenů – lak se tak dostane rovnoměrně tam, kam má, a nemusíte ho dávkovat víc, než je nutné.
• Pokud potřebujete objem u kořínků, prameny nadzvedněte a stříkejte zespodu do vlasů, ne shora přes celou hlavu na temeno.
• Nechte lak pár vteřin zaschnout, než se vlasů dotknete; nezaschlý film se snáz přenese na ruce a odtud zpátky na pokožku.

Vymývání: proč obvykle stačí běžný šampon

Fixační polymery v lacích jsou navržené tak, aby držely proti vzdušné vlhkosti, ale zároveň se rozpustily při běžném mytí. Tenzidy v obyčejném šamponu je z vlasu uvolní a teplá voda je odplaví – speciální přípravek k tomu obvykle potřeba není. Klíčové je vlasy před šamponem pořádně namočit, produkt rozemulgovat v dlaních a důkladně vypláchnout; nedomyté zbytky šamponu působí na vlasech podobně jako údajně nevymytý lak.

Odkud se tedy bere pocit nevymytých vlasů

Ve velké většině případů za ním stojí kombinace přípravků, ne lak sám o sobě. Vosky, tvarující pasty a hlíny obsahují mastnou složku, která se z vlasu vyplachuje pomaleji, suchý šampon přidává vrstvu absorpčních částic a bezoplachová péče svůj film na vlasech ponechává záměrně. Když se přes tohle všechno položí ještě lak, vznikne směs, na kterou jedno rychlé namydlení nestačí. Přispívá i poddávkované mytí – malá dávka šamponu na hustých nebo dlouhých vlasech pokryje sotva vrchní vrstvu.

Kdy má smysl hloubkově čisticí šampon

Představa, že po každém použití laku je nutný hloubkově čisticí šampon, je zbytečně přísná – při běžném stylingu si vystačíte se svou obvyklou péčí. Své místo si ale najde, pokud stylingové přípravky vrstvíte několikrát týdně, pravidelně sáhnete po suchém šamponu nebo máte pocit, že vlasy postupně ztrácejí objem a přestávají reagovat na péči. V takovém případě ho zařaďte přibližně jednou za jeden až dva týdny a doplňte maskou nebo kondicionérem, protože důkladnější čištění vlasy vysušuje víc než šampon pro každodenní použití. Pokud vás dlouhodobě trápí svědění nebo podráždění pokožky hlavy, je namístě řešit příčinu s odborníkem a mezitím volit šetrné složení.

Jak vybrat lak podle stupně fixace a čím ho doplnit

Když víte, jak lak na vlasech pracuje, zbývá poslední praktický krok – vybrat si ten, který odpovídá vašemu účesu a tomu, co od něj přes den čekáte. Rozhodují tři věci: stupeň fixace, formát balení a péče, se kterou lak zkombinujete.

Stupně fixace a k čemu se hodí

Výrobci pracují se škálou od lehké po extra silnou fixaci; označení najdete na obalu slovně (light, strong, extra strong, mega), nebo číslem. Rozdíl spočívá v množství a typu fixačních polymerů, tedy v tom, jak pevný film na povrchu vlasu vznikne a jak moc omezí jeho pohyb.

• Lehká a flexibilní fixace – volba pro každý den, když chcete jen sjednotit rozevláté konečky nebo zafixovat pěšinku. Vlasy zůstávají pohyblivé a účes se dá upravit prsty.
• Střední fixace – kompromis pro foukanou, vlny nebo lehce zvednuté kořínky. Drží tvar, ale nedělá z vlasů jednolitý celek.
• Silná fixace – hodí se, když má účes vydržet celý pracovní den, u jemných vlasů, které rychle klesnou, nebo tam, kde chcete udržet objem u kořínků.
• Extra silná až mega fixace – pro náročnější společenské účesy: drdoly, polovyčesané varianty, hladké culíky. Vlasy se s ní budou hýbat výrazně méně.

Užitečné pravidlo zní: raději slabší lak ve dvou tenkých vrstvách než jedna vydatná dávka silného. Tenká vrstva rychleji zaschne, méně slepuje prameny a snáz se večer vymývá.

Aerosol, nebo mechanická pumpička?

Formát rozhoduje o tom, jak přesně lak dávkujete. Aerosolový sprej vytváří jemnou mlhu, kterou rozprostřete rovnoměrně po celé hlavě; rychle zasychá a hodí se na finální zafixování hotového účesu ze vzdálenosti zhruba dvaceti až třiceti centimetrů. Mechanická pumpička dávkuje hrubší kapky na menší plochu, a je tedy praktická na cílenou práci: zpevnění jednotlivého pramene, přichycení nepoddajných vlásků u obličeje nebo zafixování copu.

Konkrétní orientace v naší vlasové kosmetice

Ať už hledáte lak na běžné dny, nebo na jeden konkrétní večer, vybírat se dá podle stupně držení:

• Wella Professionals Performance Extra Strong Hold Hairspray 500 ml – pevná fixace pro každodenní použití.
• Schwarzkopf Professional Silhouette Super Hold Hairspray 750 ml – silné držení ve velkém balení, když má účes vydržet dlouhé hodiny.
• Sebastian Professional Re-Shaper Strong Hold Hairspray 400 ml – profesionální volba se silnou fixací, kterou lze při česání znovu rozčesat a tvar upravit.
• Goldwell Salon Only Hair Lacquer Mega Hold 600 ml – nejvyšší stupeň držení z této čtveřice, tedy varianta pro vyčesané společenské účesy.

Čím lak doplnit

Lak sám o sobě vlasy neošetřuje – stará se o tvar, ne o kondici. Proto dává smysl doplnit ho péčí, která působí opačným směrem. Maska na vlasy jednou týdně vrátí vláknu vláčnost a usnadní rozčesávání, bezoplachová péče nanesená na vlhké délky omezí mechanické namáhání při stylingu. U jemných vlasů volte lehčí textury, aby účes neztratil objem, který jste lakem zafixovali.

A drobnost, na kterou se často zapomíná: lak nanášejte až na dosušené vlasy a nechte ho pár vteřin zaschnout. Výsledek bude držet přirozeněji než při snaze doladit účes silnější dávkou.